Před rokem 1900
Pohlednice před rokem 1900
Vše začalo korespondenčním lístkem
Druhá polovina 19. století - korespondenční lístek
V roce 1865 generální poštmistr Heinrich von Stephan navrhl zavedení korespondenčního lístku a díky ministerskému předsedovi Herrmannovi, který návrh ve Vídni prosadil, mělo Rakousko-uhersko v jejich rozesílání prvenství.
V roce 1869 byly poslány první z nich. Na lístku byla natištěna dvoukrejcarová známka, jedna strana lístku byla adresní, druhá čistá pro sdělení. Se známkou musel být natištěn rakouský státní znak - v Uhersku byl uherský - a nápis Correspondenz-Karte.
Co bylo před korespondenčním lístkem
Cožpak si lidé dříve neposílali obrázky?
Už koncem 18. století a na počátku 19. století - lidé posílali na menších lístcích grafiku, která zachycovala architekturu nebo záběry ze života lidí. Tyto obrázky se všakpředávaly osobně nebo posílaly poslem.
Za další předchůdce pohlednic by se daly považovat i gratulační lístky z první poloviny 19. století. Stále se však neposílaly poštou. Navíc tehdejší platné předpisy neumožňovaly posílat poštovní zásilky bez vložení do obálky - kvůli listovnímu tajemství. Zásilky měly být v zalepené obálce a s pečetí. Takže ani korespondenční lístek neměl lehkou cestu ke svému prosazení. Nakonec však zvítězily i ekonomické důvody - poštovné za korespondenční lístek bylo nižší než za psaní v obálce, nemusely se kupovat obálky a lidé si začali více psát, takže na tom vydělala i pošta.
Pohlednice jako úřední celina
V roce 1870 vytiskl na korespondenční lístek knihkupec a tiskař Augustin Schwarz první kresbu vojáka. Bylo to v době prusko-francouzské války. Korespondenční lístek přizdobil obrázek vojáka u kanónu. Ten pak přitiskl na adresní stranu korespondenčního lístku.
O pět let později vydal první dvě série pohlednic. Nelze stanovit přesné datum vzniku pohlednice. Uvádí se mezi roky 1870 - 1885.
V roce 1878 byla na mezinárodní poštovní konferenci v Paříži pohlednice uznána jako úřední celina. K velkému rozšíření pohlednic došlo však až v 90. letech 19. století. Dostat do ruky pohlednici vydanou před rokem 1890 lze považovat za velkou sběratelskou vzácnost.
Jak vypadaly první pohlednice
Pohlednice s dlouhou adresou
První pohlednice měly na zadní straně adresu a na přední straně obrázek i místo na text. Dnes jim říkáme pohlednice s dlouhou adresou. Ty se používaly až do roku 1905.
Litografie
Nejstarší pohlednice byly tištěny metodou litografie, tedy tisku z kamene. Grafik musel rozkreslit zrcadlový obraz mastnou litografickou křídou na jemnozrnný vápenec. Na nepokreslené ploše se leptadlem na povrchu vápence zaplnily póry, kdežto mastná kresba leptadlo odpuzovala a přijímala barvu. Ta se pak tiskla v lisu na pohlednicový papír. Při jednobarevném tisku vyleptal grafik až čtyři kameny aby dosáhl potřebných odstínů. Pro barevný tisk potřeboval 10-12 kamenů, přičemž každou barvu i odstín tiskl zvlášť.
Výsledný tisk pak byl jemně zrnitý a už vzhledem k náročnosti výroby se každá pohlednice tištěná touto technikou stala malým uměleckým dílem.
Jak vidíte, moc místa na text tehdy rozhodně na pohlednicích nebylo. Však lidé občas popsali celý okraj pohlednice okolo obrázku. Jindy stačil pouhý podpis nebo stručný text jako např. "Srdečný pozdrav od..."
Zato adresa zabrala celou druhou stranu a přitom kolikrát byla hodně stručná oproti dnešní podobě. Stačilo jméno a příjmení, město, popř. u koho dotyčný bydlí, pokud to nebylo jeho trvalé bydliště. Nechybělo oslovení popř. povolání. Však se podívejte:
