Do 50. let 20. století
Pohlednice na začátku 20. století
Kolorované pohlednice
Litografie mohly být pěkně barevné. Světlotiskové a knihtiskem tištěné pohlednice však byly pouze černobílé. A tak si je lidé často ručně kolorovali. Pro určitý druh barvy se vyřezala šablonka, která se přiložila na pohlednici. Pak se štětcem nebo stříkáním nanášela barva. Můžete se tak setkat s pohlednicemi, které mají stejný původní černobílý obrázek, ale různé barvy - např. střechy na domech...
Hlubotisk
Většího rozšíření se dočkal ve 30. letech 20. století. Hlubotiskové pohlednice jsou vždy jednobarevné, hnědě nebo zeleně tónované.
Barvotisk
Barvotisk je barevný knihtisk. Používal se hlavně u žánrových a uměleckých pohlednic. Začal se používat ve stejné době jako s hlubotisk, rozšířil se více než hlubotisk.
Pohlednice v období kolem první světové války
Po roce 1912 a v průběhu 1. světové války začala výroba pohlednic upadat. Byly sice ještě vydávány zajímavé pohlednice s různými vlasteneckými náměty, pozdravy z různých front a lazaretů, z vítězných polních tažení. Nastal však pokles úrovně v tvorbě a vydávání pohlednic. Mnoho pohlednic z válečných let se nám nezachovalo, přestože šlo o léta historicky důležitá.
Po první světové válce
Po první světové válce dále převládla ručně kolorovaná fotografie.
Pohlednice v období mezi dvěma světovými válkami
Fotopohlednice
Mezi dvěma světovými válkami se natrvalo prosadila fotografie. Ta sice zjednodušovala výrobní techniku, ale zároveň vytlačila dřívější pestrost. Černobílý tisk vytlačil kolorované kresby. Na pohlednicích se již nedělaly ozdobné rámečky... Fotopohledy však pěkně zachycují vývoj měst a techniky.
Fotografické pohlednice se začaly objevovat již kolem roku 1905. Používaly se fotopapíry, které měly již předtištěnou adresní stranu. Zpočátku jako vícezáběrové pohlednice, na matném papíru bez lesku, s různými grafickými doplňky.
Po roce 1918 jednozáběrové místopisné pohlednice. Pokud obsahovaly popis, byl text do obrázku vyškrábán nebo napsán na stroji a do obrázku vkopírován.
Bromografie
Zlatá éra pohlednic doznívá ve 30. letech 20. století, kdy klasické techniky vytlačila metoda bromografie.
Šlo o fotochemické rozmnožování obrazů na kotoučový fotografický papír z negativu. Pohlednice měly vysoký lesk. Šlo najednou kopírovat až 24 pohlednic. (Po roce 1930 - např. firma Grafo Čuda Holice.)
Bromografické pohlednice se mohly tónovat jako celek. Nejčastěji se používal odstín hnědý, zelený, červený, modrý, někdy též fialový a oranžový.
